Funkce vychlazovací smyčky

Chladící smyčka(někdy označována jako dochlazovací smyčka) zabezpečuje okruh proti přehřátí v případě výpadku čerpadla ( elektrického proudu). Smyčkou začne proudit voda a tím vychladí výměník, aby nedošlo k jeho přehřátí a případné explozi. Podmínkou použití vychlazovací smyčky je napojení na vodovodní řád ( který není závislý na elektrickém proudu). Pokud nechcete smyčku použít ( nebo kamna nemají přípravu pro její použití), okruh může zabezpečit topenář jiným způsobem, ale ta smyčka je asi nejjednodušší.

Primární vzduch -  K čemu slouží?

Krbová kamna mají zpravidla přivedeno několik vzduchů. Primární vzduch je přiveden pod rošt ( u krbových kamen Romotop a Jotul nad rošt) a slouží k rozhoření k rozhoření paliva ( = používá se při zatápění a přikládání). Při topení kusovým dřevem je primární vzduch za provozu uzavřen. Výjimku tvoří spalování hnědouhelných briket, které potřebují k hoření více vzduchu – proto je primární vzduch i po rozhoření paliva pootevřen na 50%.

Sekundární vzduch

Slouží k regulaci výkonu krbových kamen nebo krbových vložek. Zpravidla je přiveden shora po skle ( oplach skla). Před vstupem do ohniště je předehřívám ve vnějším plášti topidla. Optimální provoz je s otevřeným sekundárním vzduchem na 100%.
Některé modely kamen mají do ohniště přiveden ještě třetí – tzv. terciální vzduch. Tento vzduch vstupuje do spalovací komory v horní části ohniště. Není regulován a kamna si jej nasávají sama tahem komína. Vzduch, který je předehříván v meziplášti a přichází horem přes kaskádu trysek (otvorů v zadní stěně) do spalovací komory, sráží a okysličuje emisní částice, čímž dochází k jejich zplyňování. Při tomto procesu, kdy shoří prachové částice a těkavé plyny, při teplotě nad 600°C se lehce zvyšuje účinnost kamen a sníží se na minimum emise tuhých částic. Díky tomuto způsobu, kdy se maximálně využije energie spalovaného dřeva a pilinových briket, se prodlouží doba hoření bez přikládání.

Přívod externího vzduchu ( centrální přívod vzduchu – CPV) – k čemu slouží ?

Přívod vzduchu z exteriéru je vhodný u nízkoenerge­tických budov. Pokud je budova zateplena ( včetně plastových oken), nedochází k přirozené cirkulaci vzduchu. Pokud u takovéto budovy není přívod vzduchu pro spalování přiveden z exteriéru, je nutno zabezpečit přívod kyslíku do místnosti častějším větráním.
 Pokud jsou kamna vybavena přívodem externího vzduchu pro spalování, výrobce doporučuje jeho využití. Přívod se doporučuje realizovat hliníkovou nebo nerezovou ohebnou rourou. Délka tohoto přívodu by neměla přesáhnout 5 metrů, přičemž v případě každého kolena se tato délka zkracuje o 1 metr. Průměr potrubí pro přívod externího vzduchu se odvíjí od výkonu krbových kamen ( množství vzduchu potřebného ke spalování). Drtivá většina krbových kamen má hrdlo o průměru 100 mm ( umístěné ze zadní strany kamen, nebo u některých modelů může být i na spodní straně kamen – například v noze pokud kamna stojí na nožičce), krbové vložky mají zpravidla přívod o průměru 125 mm. Vzduch může být přiveden zvenčí přes zeď, nebo podlahou, přípdně ze sklepa.

Dvouplášťová kamna

Předávají teplo jednak sáláním přes sklo a také konvekcí ( prouděním). Teplý vzduch je nasáván dole do mezipláště, průchodem mezipláštěm se vzduch ohřívá a vychází průduchy nahoře. Tímto dostane rychlost a snadněji se dostává do vzdálenějších koutů místnosti, případně do jiných místností.

Jednoplášťová kamna( sálavá)

Předávají teplo pouze sálání – jak sklem, tak i bočníma stěnama. Tím, že toto teplo nemá „rychlost“ má tendenci se zastavit o překážku – hůře se dostává třeba za roh. Ale v praxi to není zas až tak dramatické. Ale to je princip jedno a dvouplášťových kamen.Jednopláš­ťová kamna – jsou pochopitelně na bocích horká. Od toho se odvíjí i bezpečná vzdálenost od hořlavých předmětů do boků. U jednoplášťových kamen je to 40 cm, u dvouplášťových 20 cm. Dopředu je to 80 cm u obou typů.
Většina litinových kamen je jednoplášťová. Kachlová kamna a kamna s obkladem jsou vždy dvouplášťová. Ocelová kamna jsou ve většině případů dvouplášťová. Jednoplášťová kamna jsou většinou levná.

Výměník

Kamna , vložky a sporáky je možno objednat v provedení bez výměníku, nebo s výměníkem . Výměníkem je myšlen teplovodní výměník. Takovéto topidlo je nutno připojit na odběr tepla – radiátory, bojler apod. Je potřeba zabezpečit odběr tepla z výměníku (výkon výměníku by měl odpovídat výkonu radiátorů). Pokud by byl výměník příliš malý, nedokázal by ohřát vodu v okruhu dostatečně , tím by se kamna dostala do nízkoteplotního režimu, kde by hrozilo snížení životnosti výměníku. Naopak – pokud bude výkon výměníku větší, než je potřeba, bude docházet k přehřívání okruhu. Zapojení teplovodního výměníku by měla provádět odborná firma tak, aby byl zabezpečen správný a hlavně bezpečný provoz topidla .

Jaký je rozdíl mezi provedením L a K v výrobků firmy ABX?

Kachlová kamna ABX s indexem K obsahují krbovou vložku ABX YORK K. Jedná se o kombinovanou krbovou vložku : korpus je z ocelového svařence, ohniště je vyloženo vermikulitem. Přední rám dvířek, dvířka a rošt jsou z litiny. Kolem roštu je opět vermikulit.

 Pokud jsou kachlová kamna ABX označena indexem L, jedná se o kamna, ve kterých je použita vložka ABX YORK L. Tato vložka je celolitinová, ohniště je vyloženo vermikulitem, dno vložky je tvořeno celolitinovou deskou s výřezy plnícími funkci roštu – na dně není vermiculit.

Je možno provozovat kamna s výměníkem bez zapojeného topného okruhu ?

Takovýto provoz není možný. Je to dáno konstrukcí teplovodního výměníku. Ten je umístěn buď v horní části ohniště, nebo jeho stěny přímo tvoří ohniště kamen. Voda ve výměníku je ohřívána plamenem. A voda zároveň ochlazuje výměník. Pokud by ve výměníku nebyla voda, došlo by k jeho přehřátí a následovala by deformace a prasknutí. Konstrukce některých krbových kamen umožňuje vyjmutí teplovodního výměníku a jeho nahrazení záslepnými díly. Po této výměně je možno kamna provozovat bez zapojeného topného okruhu. Po čase je možno výměník opět namontovat a topit do radiátorů.

Je potřeba do teplovodního okruhu instalovat čerpadlo ?

Voda v topném okruhu může cirkulovat buď samovolně – samotíž, nebo nuceně s použitím čerpadla. Podmínkou samotíže je to, aby kamna byla dole ( třeba o patro níže než radiátory) a aby trubky měly dostatečný průměr – aby se voda protlačila – minimálně by to mělo být 5/4” ( jeden a čtvrt coulu). U současných krbových kamen jsou nejběžnější velikosti výstupu z výměníku 1” , případně 3/4” – kamna, která je možno napojit na samotíž na trhu moc není.

K čemu je dobrý směšovací ESBE ventil ?

Zapojením třícestného směšovacího ventilu je zajištěna konstantní teplota vody na vstupu do výměníku. Zlepší se tím proces hoření a zvýší se životnost výměníku. Ventil bývá většinou nastaven na 55 nebo 60°C. Uvedená teplota je dostatečná, aby bylo zamezeno nízkoteplotní korozi výměníku.

Jak velká má být nehořlavá podložka pod krbová kamna?

V návodech k obsluze pro jednotlivá konkrétní krbová nebo kachlová kamna ( případně v návodech ke sporákům na tuhá paliva) je velikost nehořlavé podložky přesně specifikována. Tyto hodnoty je potřeba dodržet. Všeobecně se doporučuje, aby podložka přesahovala obrysy kamen ve směru prosklených dvířek o 1/3 jejich velikosti. Tedy pokud dvířka mají šířku 30 cm, mělo by sklo být dopředu o 40 cm.

Špinění skla u krbových kamen

Také v oblasti vývoje krbových kamen je dosahováno pokroku. Výrobci se zaměřili na snižování emisí a čistotu hoření. S tím je spojena i čistota skla. Oplach skla se stále zdokonalován tak, aby uživatelé ( provozovatelé) krbových kamen měli možnost krásného pohledu do plamenů. Nejčastější příčinou špinavého skla u kamen je nedostatečně vysušené palivo. Voda odpařující se z paliva výrazně snižuje teplotu plamene, nízká teplota způsobuje nedokonalé spalování a vznik dehtu.

Citace z návodu k obsluze kamen Romotop :

  • 5.7 Čištění skla

Na zachování čistoty průhledového okénka má vliv vedle používání vhodného paliva, dostatečného přívodu spalovacího vzduchu a odpovídajícího komínového tahu také způsob, jak jsou krbová kamna obsluhována. V této souvislosti doporučujeme přikládat pouze jednu vrstvu paliva a to tak, aby bylo palivo co nejrovnoměrněji rozprostřeno po topeništi a aby bylo co nejdále od skla. Toto platí i pro brikety (vzdálenost mezi nimi 5 až 10 mm). V případě znečištění skla při topení doporučujeme zvýšit intenzitu hoření otevřením regulátoru vzduchu, čímž se většinou sklo samovolně vyčistí.

Pokud je sklo dvířek začouzené, lze je ve vychladlém stavu očistit novinovým papírem nebo vlhkým hadříkem namočeným do popela ze dřeva. Běžně dochází při čištění skla krbových kamen také k využívání tekutých čistících prostředků. Ty však mohou v mnohých případech, nezávisle na složení čistícího prostředku a jeho spolupůsobení se zbytky spalování(částečky popela,…apod.), poškodit těsnění krbových kamen a/nebo sklo a/nebo dekorační barvu skla krbových kamen.

Takto může čistící prostředek nevratně poškodit kamna

Výrobce nenese žádnou zodpovědnost za škody vzniklé účinkem při použití chemických prostředků.

Proč jsou u sporáků s výměníkem nejednoznačně definovány výkony?

Je to dáno metodikou zkoušení ve zkušebně. Zjednodušeně řečeno ve zkušebně po roztopení topidla přiloží doporučená dávka paliva a čeká se, 60 minut až shoří . Mezitím se měří teploty v různých vzdálenost od sporáku a další veličiny.

Výkon, který tímto způsobem získáme je uváděn jako jmenovitý výkon . Nicméně pro sporáky (topidlo určené mj. i k vaření pokrmů) platí v praxi jiný způsob provozování. Sporák musí splňovat určité parametry – jako třeba teplotu varné plotny tak, aby bylo voda na plotně uvedena do varu do určité doby. Proto se přikládá častěji . Tím se zvedá i teplota v ohništi a sporák “více” topí do výměníku. Pokud má sporák například jmenovitý výkon do prostoru a jmenovitý výkon do výměníku (výkony dosažené ve zkušebně) v poměru 50:50, při intenzivnějším topení se tento poměr mění směrem k vyššímu procentu do výměníku – třeba 40:60 . Platí proto doporučení brát hodnoty jmenovitého výkonu s určitým nadhledem (POZOR platí pouze pro SPORÁKY S VÝMĚNÍKEM). Jako příklad uvedu sporák s výměníkem od Českého výrobce KVS EKODIVIZE 9100 V s výměníkem . Jmenovité výkony ( výkony změřené ve zkušebně) jsou 3.5 kW + 3.5 kW. Praktickým provozem bylo ověřeno, že při běžném provozu topí sporák 5.5 kW do prostoru a 3.5 až 8 kW do výměníku.

Co je kamnová vložka?

Kamnové vložky vynikají masivní konstrukcí a akumulační vyzdívkou – nejčastěji šamotem. Konstrukčně je kamnová vložka uzpůsobena snášet vysoké teploty v ohništi. Teplota spalin na výstupu z kamnové vložky bez výměníku se běžně pohybuje kolem 400°C. Za provozu bývá teplota spalin i vyšší. Takto vysokou teplotu není možno pustit rovnou do komína (riziko poškození komínového tělesa a vysoká komínová ztráta teplotou spalin), proto se za kamnovou vložku zpravidla instaluje spalinový výměník (nebo šamotové tahy) , který odebere spalinám přiměřenou část tepla. Kamnové vložky se hojně používají při stavbě kachlových kamen a akumulačních topidel.

Domluvte si s námi schůzku.

Přijďte k nám na prodejnu, kde jsou napojena jak klasická, tak i peletová kamna a to i ve verzi s výměníkem a AKU nádobou.

Najdete nás v Oprechticích u Ostravy.

Provozní doba: Po - Čt 8:00 - 16:00 | Pá 8:00 - 15:00, So a Ne zavřeno

TOPlist
Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.