Štiplavý zápach při zatopení v krbových kamnech : diskuze

Dobrý den pane Vávro,

Obracím se na Vás s dotazem ke kamnům a odtahovému potrubí, které jsme odebrali v roce 2017, viz. faktura v příloze.

Topili jsme 2 sezóny a vždy start třeba po týdenní pauze doprovází agresivní štiplavý smrad, který trvá cca 4–6 hodin. Volal jsem k Vám do firmy s tímto dotazem a bylo mi řečeno, že se barva, kterými díly jsou ošetřeny musí vypálit. Bohužel štiplavého smradu jsme se nikdy nezbavili.

Nyní před dvěma měsíci po uplynutí dvou sezón jsme měli čištění komínu a podělil jsem se s nimi o tento dotaz. Tvrdili, že lak by už dávno měl být dávno vypálený. Při čistění potrubí je zarazilo, že se z trubek odlupovaly celé kusy kopírující stěnu trubky a že se s tímto nikdy nesetkali.
Ani po vyčištění spalinových cest jsme se štiplavého smradu nezbavili.

Chtěl bych se Vás zeptat, jestlii jste tento problém řešili s některým z dalších zákazníků, jestli třeba nebyla za tu dobu změněna povrchová úprava atd.
Budu rád, když mi v této záležitosti poradíte, pomůžete.
Děkuji mockrát a přeji Vám krásné prožití svátků.
S pozdravem

Dobrý den.

Pravda je ta, že barva se na kamnech a na kouřovodech vypálí během cca 2 hodin intenzivního topení. Není předpoklad, že by měla smrdět 2 roky. To jedině, že byste topili tak špatně, že byste kamna neroztopili naplno. Není to pravděpodobné. Ale v dnešní době dřevostaveb a staveb s extrémně nízkými ztrátami je možné všechno …

Mně by spíše přišlo, že ten zápach bude způsobovat dehet. Ten vzniká při nedokonalém spalování – při spalování mokrého dřeva, při malém množství vzduchu přiváděného do spalovací komory ( škrcení kamen) a při špatném tahu komína. Případně kombinací těchto jevů. Dovedu si i představit situace, kdy uživatel topí málo a krátce, protože nepotřebuje teplo. Při takovémto provozu nedojde k prohřátí komína a tím má komín malý tah. A kamna dehtují. Vidím ve FA redukci na 200 mm. Krbová kamna HAAS+SOHN Salerno ( javus) mají nízký výkon – tedy málo spalin a tyto spaliny nemusí vždy dostatečně rozehřát komín – zvláště o velkém průměru.

Jenom poznámka k provozu kamen Javus / Salerno. Výkon mají deklarovaný cca 2–4 kW , ale pro správný provoz je potřeba je trvale provozovat na horní výkonové hranici ( jako všechna kamna na dřevo) . Tedy co hodinu přiložit – tuším – 1.6 kg suchého dřeva nebo dřevních briket ( viz návod k obsluze).

Pochopil jsem správně, že jsou kamna cítit při zatopení po pauze ? ( tedy, že pokud topíte třeba týden denně, tak od druhého dne už nic cítit není ? Pokud ano, to by podpořilo myšlenku dehtu. Je celkem běžným jevem, že jsou kamna cítit při prvním topení v každou sezonu.

Zareaguji také na usazeniny v kouřovodech. Nemám s tím moc zkušeností. Pokud se Vám saze lepí na kouřovody, může to být způsobeno například vlhkostí – pokud se v kamenech delší dobu netopí a není uzavřen přívod vzduchu, a máte zapojen vzduch zvenčí, kamny proudí vlhký vzduch zvenčí – kamna se mohou zevnitř rosit a začít lehkou korozi a v kouřovodech saze zvlhnou a po zatopení mohou vytvrdnout. Ale to je moje spekulace. Další variantou může být i struktura dehtu – může být vlhký a nalepit se na stěny. A poslední, co mne napadá je použití nevhodného paliva – lakované nebo něčím naimpregnované dřevo – to by stačilo i jednou – zplodiny se nalepí na kouřovody a už tam zůstanou a nabalují na sebe další saze. A samozřejmě kombinace těchto situací.

Zapojení : předpokládám, že máte zapojeno tzv. „po kouři " , kdy se trubka nasadí na hrdlo kamen VNĚ hrdla kamen. Trubka má zůžení, které je v tomto případě nahoře a toto zůžení se zasouvá do další trubky ( kolena), a do redukce jde opět zůžení. Takotéto zapojení norma dovoluje s výjimkou případů, kdy vede kouřovod bez kolena přímo nahoru nad střechu ( někdy označováno jako tzv.“americký komín" ). V takovém př