Litinová kamna - srovnání s ocelovýma : diskuze

Dobry den, pane Vavro, dekuji za odpoved na kamna Thorma Borgholm. Slysel jsem, ze plechy se muzou propalit a je lepe koupit kamna litinova. Vetsi akumulace tepla, delsi interval prikladani dreva, zivotnost, CB system… Obyvak ma asi 55 m3, plus rad bych udelal pruduchy u stropu do okolnich trech mistnosti podobnych rozmeru, ktere by vyuzivaly extra teplo. Dival jsem se na Jotul F 3 CB, dokonce i F 100 CB, ktere jsou levnejsi a spaluji i uhli. Prosim o pomoc pri vyberu kamen. Dekuji.

Dobrý den, ano, máte naprostou pravdu – při nesprávném používání může u plechových kamen dojít k propálení plechu. U litinových kamen při takovémto způsobu provozu dojde ke zčervenání litiny a jejímu následnému prasknutí. Ikdyž je pravda, že litina je možná více blbuvzdorná = vydrží více.

Ocelová kamna jsou ve vetšině případů dvoupláštová – předávají teplo jednak sáláním přes sklo a také konvekcí ( prouděním). Teplý vzduch je nasáván dole do mezipláště, průchodem mezipláštěm se vzduch ohřívá a vychází průduchy nahoře. Tímto dostane rychlost a snadněji se dostává do vzdálenějších koutů místnosti, případně do jiných místností. Litinová kamna ( sálavá) předávají teplo pouze sálání – jak sklem, tak i bočníma stěnama. Tím, že toto teplo nemá „rychlost“ má tendenci se zastavit o překážku – hůře se dostává třeba za roh. Ale v praxi to není zas až tak dramatické. Ale to je princip jedno a dvouplášťových kamen. Jednoplášťová kamna – jsou pochopitelně na bocích horká. Od toho se odvíjí i bezpečná vzdálenost od hořlavých předmětů do boků. U jednoplášťových kamen je to 40 cm, u dvouplášťových 20 cm. Dopředu je to 80 cm u obou typů.

Ocelová kamna jsou vyložena nehořlavým materiálem – vermiculit, šamot, speciální keramika. Tento materiál má funkci takovou, že nepustí teplo na korpus kamen, tím to teplo udrží v ohništi a spalovací komora má patřičnou teplotu. I mezi jednotlivými druhy výplně jsou rozdíly. Například šamot částečně akumuluje teplo – tím stabilizuje hoření , oproti tomu vermikulit má menší akumulační schopnost, ale zase odráží teplo zpět do ohniště = zvyšuje teplotu v ohništi a tím zlepšuje podmínky hoření. Nevýhodou těchto materiálů je omezená životnost a je nutno počítat s tím ,že po čase je nutno šamoty ( vermikulity) vyměnit.

Litina je principielně jiný materiál. Litina umožňuje prostup tepla skrz. Tím se nahřívá a sálá, ale zase neudrží teplo uvnitř ohniště. Proto správný provoz litinových kamen je takový, že je nutno je roztopit, rozehřát litinu tak, aby byla v ohništi dostatečná teplota. Pro zvýšení teploty ( nebo spíše urychlení dosažení správné teploty) dávají někteří výrobci do litinových kamen vermikulity.

Někde jsem četl, že kamna s CB systémem ušetří až 40% paliva. To by potom bylo Perpetum mobile – anebo je otázkou,oproti jaké účinnosti se těch 40% ušetří. Protože logicky, pokud máte kamna s účinností 80% a na 6 kW potřebujete 2 kg paliva, tak u kamen s účinností třeba 90%, bude na 6 kW výkonu potřeba ( tipnu) 1.8 kg paliva. Aby stačilo na 6kW 1.2 kg paliva musely by kamna mít účinnost vysoce přes 100% … Dá se to přesně spočíst z výhřevnosti paliva. Ta úspora paliva je myšlena na tzv. noční provoz, kdy kamna palivo v kamnech pomalu odhořívá = kamna pracují na výkon cca 2–3 kW. Jsou uzavřeny přívody primárního a sekundárního vzduchu a kamna pracují pouze s terciálním vzduchem. Ale to jsem se nechal unést…

Aby kamna pracovala právně, je potřeba je provozovat na horní výkonové hranici. Spalovací komora je konstuována na určité množství paliva a určité množství spalovacího vzduchu. Pokud koupíte kamna s velkým výkonem a budete je provozovat na nízkém výkonu, bude spalovací komora studená a kamna budou mj. dehtovat. Petr vávra